Naděje na SouZnění (recenze)
Česká tvorba s přímočarým křesťanským poselstvím je dnes spíše výjimkou. Kdo má rád jasné poselství a písničky, které se dají dobře zpívat i při společných shromážděních, určitě nešlápne vedle, když sáhne po debutovém albu kapely SouZnění. Toto pětičlenné hudební uskupení působí ve sboru Církve bratrské v pražské Soukenické ulici a půlhodinovou nahrávku s názvem „Vím, že tam jsi“ nabízí zcela zdarma. A to není jediná dobrá zpráva.
Už při poslechu úvodní, vánočně laděné skladby „Tam v Betlémě“, je jasné, že se potkáváme s kvalitou. Rytmická sekce je v souladu s baskytarou, klávesy navozují správnou atmosféru a kytara Petra Šťastného buduje nové světy, kterými nás provází svým hlasem Adéla Bischofová. Je patrné, že autorům jde o to, přinést Dobrou zprávu vkusným způsobem, a proto nezabíhají do větších hudebních experimentů a drží se spíše při zemi. Struktura písniček často připomíná kancionálovky v moderním provedení. Deska obsahuje taky pár hitů (I když mě znáš; Sám ty; Jak dobrý je Bůh) i kousky inspirované Žalmy či Krédem.
Asi největším problémem současné české křesťanské tvorby jsou texty. I tady je slyšet, že autoři se snažili s touto výzvou popasovat, a zdá se, že vyhlásili válku všem oblíbeným křesťanským klišé. Výsledkem jsou chytré texty, které předpokládají znalost Písma. A považte, délky souhlásek odpovídají notám! To se jen tak neslyší.
Má to ale také svá úskalí. Občas mi připadalo trochu rušivé za každou cenu vtěsnat češtinu do melodie, takže význam slov a skladba textu ve výsledku působí na více místech uměle až archaicky: „Zní zpráva o lásce stejná / svítá, novou neděli dej nám / i v nás živý zůstaň / vládni sám“ (Třetí den).
Shrnuto a podtrženo: Album „Vím, že tam jsi“ stojí za poslech. Zvláště v době, která stále hlasitěji volá po naději.
(SouZnění: Vím, že tam jsi, vydáno vlastním nákladem 2022, 32:58, zdarma ke stažení zde.)
