Mumlající bezdomovec (příběh)

Já: „Je tady někdo, kdo je nemocný?“

Pán v publiku cosi nesrozumitelně mumlá.

„Nerozuměl jsem, můžete mi to prosím zopakovat?“

Pán (hlasitěji): „Bolí mě huba!“

„Dobrá. A můžu se pomodlit, aby vás přestala bolet?“

„Jo, klidně.“

Vložím na něj ruce, pomodlím se a zeptám se, zda se něco změnilo.

Pán zamumlá, že nic. Začnu tedy kázat.

Po kázání, když ukončím shromáždění, za mnou pán přijde s nadšeným úsměvem, znovu cosi mumlá a mává přede mnou rukama.

„Nezlobte se, ale zase jsem nerozuměl.“

„Povídám, že huba mě bolí furt, ale během toho, co jste kázal, se mi zahojily otevřené boláky na rukou!“

Michal Klesnil, KS Praha