Přehled článků Téma Písmo historie vlastenectví

Michal Klesnil: Má Bůh odlišné záměry s různými státy či etniky?

Jak Bible rozumí pojmu národ? Liší se to od toho, jak to chápeme my? Jedná Bůh jen s jedinci, nebo i s celými národy? A je jeho přístup k různým národům odlišný? Má každý národ nějaké své specifické poslání, dějinný úkol? Podívejme se přímo ke zdroji...

Kralická Bible výrazně ovlivnila další vývoj češtiny a měla svůj podíl i na zachování jazyka v době germanizace (foto Tomáš Dittrich)

Audio pouze pro předplatitele

0:00 / 0:00

Na pojem „národy“ (hebrejské slovo gojim) narazíme v Bibli poprvé v 10. kapitole První knihy Mojžíšovy. Pro správné chronologické pochopení ale musíme začít v 11. kapitole, jejíž začátek tu desátou zjevně časově předchází.

Líčí se zde situace po potopě. Celá země je „jedné řeči a jedněch slov“. Lidé žijí pospolu a v závislosti na populačním růstu obsazují nové a nové oblasti. To jediné, čím definují svou identitu, je podobně jako před potopou jejich rodový původ. Díky společnému jazyku a neexistenci státních hranic se jim velmi snadno spolupracuje. Naneštěstí, kvůli jejich přetrvávajícímu sklonu k hříchu jsou jejich projekty stále víc ve vzpouře proti Bohu. A tak přichází Boží bezpečnostní opatření. Vlastně už několikáté, protože tím prvním bylo vyhnání člověka ze zahrady Eden, aby neměl přístup ke zdroji věčného pozemského života a nemohl se tak věčně zdokonalovat v hříšném životním stylu a trápit tím sebe i druhé. Také potopa byla takovým Božím bezpečnostním zákro ...

Odemkněte si kompletní obsah webu!

Všechny články ke čtení i poslechu již od 41 Kč/měsíc. První měsíc jen za 1 Kč!

Koupit předplatné