Má ponorka stěrače? (příběh)
„Marjápanno, ta je blbá!“ pronese místo pozdravu kolegyně a zavře za sebou dveře od kabinetu. Už ji trochu znám, tak vím, že stačí dělat, jako bych nevnímala, a brzy se dozvím, oč jde. Nebo spíš o koho. Tak tentokrát je to Ariša, studentka z prváku, kterou shodou okolností učíme obě.
„Šla jsem za ní a tou její partou celou cestu od metra až do školy. A ona prostě řeší, jestli má ponorka stěrače! Ta je tak blbá, to není možný!“
Nemůžu si pomoct, ale problém ponorky a stěračů mi přijde geniální. A tvořivý. Už tím, že je vlastně neřešitelný. Bez ohledu na to, jestli ponorka stěrače ve skutečnosti má nebo ne, jsou vlastně skvělé argumenty pro obojí. Kdybych za těmi prvačkami šla já, musela bych se hodně držet, abych se nadšeně nezapojila do rozhovoru. Přemýšlet o tom může kdokoliv, ale vyrukovat s něčím takovým může opravdu jen kreativní génius.
Vzpomínám, co ještě vlastně o Ariše vím... Učí se nejhůř ze třídy, respektive jako jediná ze třídy se neučí. Její třída je totiž na celé škole z téměř třiceti tříd s přehledem prospěchově nejlepší. Ariša není původně z ČR, ale z nějaké oficiálně neuznané kavkazské republiky. Mám její třídu jen třikrát týdně, takže není tolik příležitostí je všechny poznat... ale učivo se tam zvládne dvakrát i třikrá ...
Celý článek je dostupný pouze pro naše předplatitele.
Máte-li předplatné, PŘIHLASTE SE.
Nemáte aktivní předplatné? Objednejte si ho.
