Jan Eriksen s láskou mezi vrahy
Více než dvacetiletá spolupráce norsko-rakouského evangelisty Jana Eriksena s KMS pokračovala začátkem roku dalšími návštěvami českých věznic. V pondělí 6. února kázal na Mírově. Ze 400 zde uvězněných mužů je 60 % vrahů, většinou mladých lidí do 30 let. „Musím říct, že je tam opravdu nehostinné prostředí,“ sdílela pro Život víry své dojmy Hana Pospíšilová, bývalá tajemnice KMS, která Jana Eriksena (nyní jako dobrovolnice) doprovází a tlumočí. „Velká těžká železná vrata mezi místnostmi, která se otvírají velkými kovovými klíči jako na hradech, metr tlusté zdi... Když jsme přicházeli na program, moc dobře jsem se necítila (o zimě ani nemluvě).“ Z 25 původně přihlášených zájemců nakonec přišlo deset, ale ti všichni reagovali na výzvu a s Janem Eriksenem si povídali i po skončení programu. „Jan si k nim sedl a měl povídavou náladu, mluvil k nim otcovsky, bylo to láskyplné,“ vzpomíná Hana Pospíšilová. Třetím tradičním členem Eriksenova týmu byl kytarista Bohumil (Bóža) Novák, který program doplnil několika písněmi.
Audio pouze pro předplatitele
Na webu věznice Mírov se spolu s fotografiemi objevila zpráva, z níž vybíráme: „V rámci své přednášky vyprávěl Jan Eriksen svůj příběh o životě mezi narkomany a prostitutkami, kdy jako obávaný a nenáviděný pasák a zločinec dostal sám nový život. Svědectví o svém bouřlivém životě prezentoval přítomným odsouzeným, kteří jeho životní příběh sledovali s velkou pozorností. Na závěr byl oceněn srdečným potleskem. Dnes je Jan Eriksen vedoucím Street Aid, služby narkomanům a prostitutkám, kterou sám založil. Organizace Street Aid je světlem a nadějí v temnotě na ulicích, kde mnozí umírají.“
Jeden z mírovských vězňů, Jan M., který se představil jako věrný čtenář Života víry, o letošní Eriksenově návštěvě napsal: „Chci vám z celého srdce za sebe, ale věřím, že mluvím i za většinu obecenstva, poděkovat... Když Jan mluvil, zahltil mne Boží pokoj a naplnění. ... Svědectví Jana Eriksena je povzbuzující a mocné, ... služba je nádherná.“
O den později ve věznici Kuřim byl Jan Eriksen na úvod návštěvy pozván k řediteli věznice plukovníku Petru Juříčkovi, který mu mimo jiné pověděl, že z norských peněz v Kuřimi postavili budovu pro speciální terapeutický program pro vězně, kteří mají problém s násilím a agresivitou. Objekt pojme 40 odsouzených, kteří tam absolvují tříletý program ve striktně uzavřené komunitě.
Na setkání s Janem Eriksenem se přihlásilo 78 odsouzených, ale dorazilo jich jen 20. Poslechnout si ho přišel i ředitel věznice, jeho sekretářka a vězeňská terapeutka. Všech 20 vězňů reagovalo na výzvu. Terapeutka pak vzala Jana Eriksena a jeho tým do zmíněné nové terapeutické budovy a prováděla je po ní.
Jan Eriksen lékařku požádal, zda by členy komunity nemohl pozdravit. Během 10 minut se jim představil, předal jim evangelium a vyzval je, aby přijali Krista. „Na výzvu zareagovali všichni a nahlas opakovali modlitbu přijetí,“ vyprávěla Pospíšilová. „Jan Eriksen každému osobně požehnal. Pak mu jeden odsouzený říkal, že už se s ním setkal v jiné věznici a že ho mrzí, že zase skončil ve vězení. Jan se ho zeptal: ,A vzal sis k srdci, co jsem tam tehdy říkal – že nestačí jen modlitba, ale že máš taky každý den číst Bibli?‘ A on, že ne. Tak mu Jan řekl, že teď má druhou šanci.“
Terapeutka při odchodu zmínila, že ji bolí kotník; Jan jí tedy nabídl modlitbu za uzdravení. Požehnání do práce a do života navrhl i řediteli věznice, který s modlitbou také souhlasil. Po cestě ven dal svoji knížku vězeňské stráži. Podle Hany Pospíšilové Eriksen své obdarování evangelisty prokazoval v každé situaci.
Hana Pospíšilová k návštěvě v Kuřimi ještě uvedla: „Kaplan Ladislav Kinc nám pak říkal, že to, že jsme se dostali do budovy pro komunitní terapii, je naprostý zázrak. Nikoho zvenku tam nepouštějí. Ladislav Kinc toužil po tom, aby se evangelium dostalo i k odsouzeným, kteří jsou izolovaní v terapeutické komunitě, ale připadalo mu to naprosto nemožné. Výslovně řekl: ,Dneska jsem byl svědkem zázraku!‘“
