EP proti náhradnímu mateřství a nuceným sňatkům
23. dubna Evropský parlament schválil 563 hlasy (7 bylo proti, 17 se zdrželo hlasování), že náhradní mateřství bude oficiálně považováno za vykořisťování a součást obchodování s lidmi. Parlament tak ratifikoval nařízení proti náhradnímu mateřství z října 2023. Podpořil také návrh Evropské rady ze začátku roku, aby za druhy vykořisťování spadající pod definici obchodování s lidmi byly považovány rovněž nucené sňatky a nelegální adopce.
Obchodování s lidmi „je trestný čin, který má vysoké lidské náklady,“ uvedl Paul Van Tigchelt, ministr spravedlnosti Belgie, která v současnosti předsedá Radě EU, a vyjádřil naději, že aktualizovaná směrnice „lépe vybaví členské státy k boji proti tomuto hroznému zločinu ve všech jeho formách“.
Náhradní mateřství má být posouzeno jako trestný čin, pokud k němu dojde donucením nebo podvodem, který přiměl ženu stát se náhradní matkou. Za uvedené praktiky hrozí tresty až do výše pěti, případně deseti let.
Španělská spoluzpravodajka Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví Eugenia Rodríguez Palopová (Levice) přiznala, že „všichni jsme museli udělat kompromis“ ohledně definice textu a „dnes jsme o něco blíže k ukončení tohoto barbarství“. K praktikám prostituce dále uvedla: „Nevěstince, které nedodržují zákon, nechť zpozorní. ... Nezapomínejte, že podle této směrnice, pokud klienti od někoho žádají sexuální služby s vědomím, že je obětí, dopouštějí se trestného činu.“
Podle údajů Evropské komise jsou hlavními cíli obchodování s lidmi sexuální a pracovní vykořisťování, ačkoli v roce 2020 tvořily nucené sňatky a nelegální adopce 11 % všech obětí v EU.
Kromě trestů odnětí svobody předpokládají nové právní předpisy přísnější sankce vůči právnickým osobám, které mohou být vyloučeny z přístupu k veřejným finančním prostředkům. Na základě dohody budou muset rovněž členské státy stanovit, že využívání služeb poskytovaných oběťmi obchodování s lidmi je trestným činem.