Drobeček, který se neměl narodit
Celé to začalo asi před rokem, kdy se rodiče Tomáška dověděli, že jejich roční synáček bude mít sourozence. Měli ohromnou radost do té doby, než těhotenské vyšetření ukázalo těžkou vrozenou vadu: Hydrocefalus neboli vodnatelnost mozku, to znamená, že miminko má tam, kde měl vyrůst mozek, jen tekutinu. Tato vada se vyvíjí tak, že tekutina zvětšuje hlavu a dítě, pokud se vůbec narodí, je odkázané na výživu a péči druhých a do pěti let po narození umírá, aniž by se naučilo vnímat tento svět. Diagnózu potvrdilo vyšetření magnetickou rezonancí v Praze.
Ošetřující lékaři byli jednoznační: Potratit dřív, než zemřelý plod způsobí celkovou otravu těla matky. Nešťastní rodiče volali k Bohu, aby si tedy dítě vzal k sobě, pak se obrátili na radu k pastorovi. Uvážili, že pokud by byl skutečně ohrožen život matky, je potrat přípustný. V této době se sbor začal za tuto rodinku modlit a rodiče dostali první Boží pokyn: „Nezabíjejte to dítě. Vývoj každého dítěte vedu já sám.“ Od té doby věděli, že k potratu souhlas nedají.
Další povzbuzení přijal tatínek dítěte skrze četbu Bible: Právě četl o tom, že Bůh uzdravil člověka s vodnatelností mozku. Někdy v té době se mu dostal do ruky obrázek chlapečka a holčičky na dětské skládance a při pohledu na ty dvě děti slyšel Boží hlas: Tak to bude. Bůh mluvil i k mamince dítěte, která si po odmítnutí potratu od lékařů vyslechla svoje. Nejhorší bylo, že další vyšetření ukázalo ještě horší nález než předchozí: krvácení do dutiny lebeční.
Celý článek je dostupný pouze pro naše předplatitele.
Máte-li předplatné, PŘIHLASTE SE.
Nemáte aktivní předplatné? Objednejte si ho.
