Dostala jsem novou rodinu (příběh čtenářky)
Narodila jsem se do rodiny, kde byl starší bratr, o pět let později se k nám přidala sestra. Sama si na dětství moc nepamatuji, mám jen zploštělé vzpomínky spíše z rodinných fotografií než z konkrétních situací. Ale předpokládám, že jsem měla klidné dětství do doby, než se rodiče rozešli a později, přibližně mezi mým pátým a šestým rokem, se rozvedli. Mamka si našla nového přítele, přestěhovali jsme se k němu a nedlouho nato se vzali.
Audio pouze pro předplatitele
Jak už to bývá, někdy si nevlastní rodič s dětmi moc nesedne, a my jsme nebyli výjimkou. Žádné hlubší vztahy jsme si nikdy nevybudovali, což způsobilo spoustu situací, které vyústily ve zlé okamžiky mého života. Nevlastní otec začal mít sklony k násilí, a tak se z našeho domova stalo „otroctví“.
Ani nevím, jak v krátkosti popsat, co se doma dělo. Bolest, smutek a utrpení, nedostatek financí, málo jídla, nedostatečné ošacení, které mě provázely v dětství, přinesly do mého života problémy: Často jsem lhala a začala jsem krást. Nejprve jídlo a později i peníze. Důsledkem mých lží ale nebyl jen trest doma, ale i to, že mi nikdo nevěřil, co se děje za zavřenými dveřmi našeho bytu. Často jsme se stěhovali, měnila jsem školy, neměla jsem kamarády a byla jsem šikanovaná. Mnoho lidí mě považovalo za nevychované dítě a u nikoho jsem nenašla zastání. Cítila jsem se sama a měla jsem pocit, že mě nikdo nemá rád.
Mamka se mě moc často nezastala. Vždycky říkala, že nás nevlastní o ...
Celý článek je dostupný pouze pro naše předplatitele.
Máte-li předplatné, PŘIHLASTE SE.
Nemáte aktivní předplatné? Objednejte si ho.
