Církve zatopené i pomáhající. Jaká je situace tři týdny po povodních?
Po zářijových povodních se strhla obrovská vlna solidarity – finanční i dobrovolnická. Církve jsou mezi těmi, kdo pomáhají, ale na některých místech také těmi, kdo samy pomoc potřebují. „V této smutné době mi dělá velkou radost, že církev v našem okrese ukazuje, jak chutná Boží láska,“ říká jesenický pastor Ondřej Kameník.
Opava: Nečekaná jednota a spolupráce
V Opavě voda zatopila minimálně tři církevní budovy – Církev bratrskou Elim, Apoštolskou církev Křesťanské centrum Opava a Armádu spásy.
„Celou neděli jsme sledovali, jak hladina vody pomalu stoupá a posouvá se směrem k Elimu. Okolo dveří byly pytlem s pískem a zdálo se, že by vše mohlo dobře dopadnout. Nedopadlo, hladina vystoupala o metr výš, než uváděly nejvyšší predikce, a voda si z pytlů s pískem nic nedělala. A když musela, vyrazila i dveře. V přízemním podlaží jsme nakonec měli vodu až po kliky. Celý další týden jsme vynášeli zničený nábytek a uskladněné vybavení a vytrhávali zničenou podlahu v tělocvičně i s obložením,“ vzpomíná kazatel CB Elim Tomáš Kolman.
Členové sboru i jiní dobrovolníci sice hned nazuli holínky a pustili se do práce, nicméně než bude možné budovu opět využívat, bude to asi ještě dlouho trvat. Prozatím se CB Elim schází ke společným bohoslužbám spolu s Křesťanským centrem v prostorách Církve adventistů sedmého dne. „Atmosféra byla milá a přátelská a žádný rozdíl nebyl znát. Dnes odpoledne zároveň probíhají chvály několika církví v tomto městě. Napadá mě k tomu: ‚Hle, jak je dobré a příjemné, když bratři přebývají pospolu,‘“ napsala k tomu na svůj facebook Jiřina Gina Čunková s odkazem na verš z žalmu 133.
„Od začátku jsme se snažili komunikovat se sousedy a známými ze sídliště a hledat, kde jsou potřeby největší a jak na ně můžeme zareagovat. V důsledku toho jsme koupili dva profesionální vysoušeče, které teď budeme nabízet k půjčení. Zdá se, že velká část obydlí i lidé jsou v tuto chvíli z nejhoršího už venku a nyní bude potřeba dlouhodobé a vytrvalé práce, která bude trvat měsíce a nebude už centrem zájmu médií a organizované první pomoci,“ uvedl pro Život víry pastor David Chlebus z AC KC Opava.
Jeseník: Být lidem blízko
Na Jesenicku jsou církve po povodních plně nasazené a nabízejí svou pomoc. Po dvou třech týdnech se do ulic a budov opět vrací normální život – obchody se otevírají, děti se vracejí do škol (byť někde v nouzovém režimu), lidé se postupně vracejí z nouzového bydlení zpět domů.
„Církve se zapojily do úsilí obnovy podle možností a kapacit, které měly. Katolická církev zapojila Charitu s vyškolenými dobrovolníky, poskytla prostor kolem kostela pro distribuci pomoci, rozdává adresnou finanční pomoc. ČCE poskytla své prostory pro tým jejich diakonie, který tady velmi pomáhal. Náš sbor díky štědrým finančním darům od jiných sborů, nadací i našich nevěřících přátel nakupoval elektrocentrály, průmyslové vysoušeče, vysokotlaké vapky, které půjčujeme domácnostem po celém okrese. Pomáháme i v čištění a dezinfekci zatopených sklepů a bytů, rozdělujeme adresnou finanční pomoc Diakonie CB, poskytujeme naše prostory pro ubytování dobrovolníků nebo jako dočasnou učebnu základní školy,“ vyjmenovává pastor Křesťanského společenství Jeseník Ondřej Kameník.
Pomoc zasažené oblasti ale může vypadat opravdu různě. Například v sobotu 5. října se v prostorech KS Jeseník koná seminář, na kterém se budou křesťanští zájemci učit, jak mluvit s lidmi v krizových situacích nebo po prožitém traumatu. To totiž bude potřeba pro druhou, méně viditelnou vlnu pomoci.
„Tohle nasazení pomáhá obnovovat důvěru lidí v církev, alespoň u jednotlivců, kterým jsme přímo pomohli. Máme před sebou ale těžké období. Adrenalin vyprchá, dobrovolníci se postupně začnou vytrácet, pohyb těžké techniky na ulicích utichne a tíha ztráty na postižené lidi dolehne,“ napsal Životu víry Ondřej Kameník s prosbou o modlitby za jesenickou církev, která si přeje být lidem blízko a být jim světlem.
Dan Drápal, publicista a emeritní senior KS, to ve svém nedávném článku shrnul takto: „Každá událost něco zjevuje. A já si myslím, že Boží nepřítel, který krade a ničí (lidské osudy i domy při povodních) musí zuřit, když vidí tuto obětavost a nejrůznější projevy nezištné lásky. Každým vlídným slovem, každou obětavou pomocí sabotujeme jeho vládu nad tímto světem ... To, co se nám může jevit jako ztráta, může být příležitostí k tomu, aby se zjevila Ježíšova povaha. Ano, nezáleží na okolnostech, ale na naší reakci na ně.“